Metoda téměř pět tisíc let praktikovaná. O místě jejího vzniku se vedou spory, někteří tvrdí, že je to Čína, jiní, že Egypt či Indie. Jisté je, že používání reflexní terapie je vidět například na malbách stěn hrobky v Saqqaře (jižně od Káhiry) asi z roku 2330 před Kristem. Dokonce ji používají i severoameričtí indiáni žijící dnes už jen v rezervacích. Tato metoda vychází z poznání, že na periferiích lidského těla se odráží náš celkový zdravotní stav. Těmito periferiemi jsou uši, oči, jazyk, nehty, břicho, záda, ruce a nohy. Reflexologie využívá body a plošky převážně na chodidlech, na které se působí tlakem. Tyto reflexní plošky mají přímou souvislost s jednotlivými tělesnými orgány. Takovým to působením lze diagnostikovat i nejskrytější příčiny nemocí, které jsou ukryté v lidském těle, a zároveň správnou stimulací možno napomoci dostat tělo do původní přirozené harmonie.

Účinky sice většinou nejsou znát hned, uzdravení je však trvalé a bez vedlejších účinků. Tlakovou masáží lze výrazně ovlivnit činnost imunitního systému, lymfatického systému, látkové výměny, zmírnit či odstranit bolesti zad a krční páteře, je možno ji použít u řady běžných i chronických nemocí, zažívacích problémů, migrény, ale i při stresu. Masáž chodidla a mačkání reflexních plošek příznivě ovlivňuje i psychiku. Nenahrazuje tradiční vyšetření a léčbu. Uplatnění najde zejména u chronických potíží, kde současná léčba často selhává.